Už jste někdy SLYŠELI dýhu?

3. července 2019


Vážení zákazníci,

jak jsem se již zmiňoval ve svém prvním článku o historii dýh, dýhy hrají nezastupitelnou roli při výrobě hudebních nástrojů. V tomto odvětví jsou často i základním stavebním materiálem jednotlivých nástrojů, navíc jim propůjčují jedinečný design a v neposlední řadě díky rezonančním schopnostem různých dřevin i zvukové vlastnosti.

Můžeme tak obdivovat krásu přírodního vzhledu dýh ze dřeva u kytar, kontrabasů, viol, či klavírů a pianin!

České hudební nástrojářství má více než třistaletou tradici a je známé vysokou kvalitou převážně ruční výroby českých mistrů houslařů. Z těchto základů se koncem 19. a začátkem 20. století vyprofilovali tradiční velcí výrobci hudebních nástrojů známých po celém světě. Nejedná se jen o výrobu strunných – dřevěných nástrojů! Mezi značky, které jsou i za hranicemi českého státu velmi dobře známé, patří Amati, Petrof, Rieger-Kloss nebo Strunal Schönbach.

S výjimkou mistrovských nástrojů je při výrobě těla klasické kytary nebo kontrabasu používána výhradně dýha. Jen přední deska bývá u kvalitnějších nástrojů z masívního cedru či smrku. Jednotlivé listy dýh různých tlouštěk se vrství do tvarovaných forem, tyto polotovary pak tvoří základ např. kytarového těla.

Využívají se dýhy z různých druhů rezonančních dřev. Kombinací pečlivě vybraných dekorativních struktur rezonančních dřev lze dosáhnout exklusivních vizuálních výsledků a opravdu bohatých zvukových možností.

Pro stavbu nástrojů se jako technická dýha využívají především dřeviny javor, smrk, jasan, aningre, gabon nebo mahagon.

Pro vrchní vrstvy, které utvářejí zároveň vzhled nástroje lze využívat krásné kresby palisandru santos, či dřevin s nepravidelným jádrem jako je ořech, tineo – indická jabloň, jasan, nebo exotických bubinga či zebrano.

Tělo nástroje se pak zkompletuje s krkem z masivního dřeva, hmatníkem z ebenového masivu nebo jeho náhražky a i hlava kytary je často zdobená dýhou – např. wenge.

Zajímavostí je i tzv. výložka – tedy ozdoba kolem ozvučného otvoru kytary, i ta se u dražších nástrojů skládá ručně z dýhových pásků. To vše se špičkovou povrchovou úpravou pak tvoří dokonalý výrobek.

Po sametové revoluci začali čeští výrobci hudebních nástrojů čelit zahraniční především asijské konkurenci, výroba poklesla a tím se snížila i poptávka po dýhách a rezonančním dřevu. Vše se navíc umocnilo poklesem výroby po krizi v letech 2007 a 2008, kdy prudce klesající tržby z vývozu donutili české výrobce hudebních nástrojů k propouštění značné části zaměstnanců.

Český vývoz hudebních nástrojů v posledních letech nepřetržitě klesá. Zatímco v roce 2000 podle údajů Českého statistického úřadu hodnota exportu tohoto zboží činila 2,36 miliardy korun, v roce 2008 podniky vyvezly hudební nástroje a jejich části za zhruba jednu miliardu korun. Naopak dovoz hudebních nástrojů je stabilní.

Jedná se přitom o jedinečnou a tradiční výrobu, odvětví, které naší zemi zviditelnilo v mnoha koutech světa, především toho hudebního.

Pevně doufám, že se tento klesající trend zastaví a i nadále budeme mít možnost obdivovat krásu přírodního materiálu v podobě dýh nejen na hudebních nástrojích tradičních českých výrobců!

 

Bc. Martin Mudra

Produkt manager nákupu a prodeje dýh firmy JAF HOLZ spol. s r.o.